Večerní rychlíci

Své víkendové tréninkové dávky jsem mohl využít již včera, kdy mě Hairman vytáhl na večerní běh.
Tentokrát jsme zamířili do lesoparku a k přehradě. Studená rozpadající se fronta přinesla příjemné ochlazení, takže se běží v pohodě. Hned na začátku mě překvapuje, jak lehce jsem se rozběhl a bez problémů se pokusím nasadit tempo. Překvapený Jirka konstatuje, že dneska to bude výživné, ale to už mu mizím v zatáčce. Lehce zvolňuji a srovnáváme krok.
Proběhneme kolem strážnice MP a zabočujeme na příjemný udusaný šterk v lesoparku. Kecáme co se do nás vejde a dáváme si kolečko v lesoparku. Když sbíháme k přehradě, drží se nás pár set metrů jiný běžec v šusťákové soupravě se psem, který s námi chce závodit. Zrychluji a snažíme se ho setřást. Nedaří se se. Malý sveřepík funí vedle nás a páníček začíná mít evidentně kyslíkový dluh. Vysvobozuje ho rozcestí, kde my odbočujeme doprava podél vody a rozběhnutý pes pokračuje do protisvahu. Poprvé za dnešní večer zhluboka vydechuji.
Vzhledem k tomu, že už se blíží devátá večer, ruch kolem přehrady utichá. Kromě jedněch bikerů, kteří nás (ehm, mě) klasicky vyškolili krátkých zakvílením brzdy tak, že jsem uskočil metr stranou, nás nikdo neruší a na jindy poměrně frekventovanou cestu se v pohodě vejdeme.
Po přehradě na nás čeká krásný singletrackový úsek proti proudu Botiče, který mám opravdu rád. Technicky zajímavých pár set metrů, kdy běžíme za sebou jako vláček nahoru a dolů, mě vždy velmi baví. Vybíháme u Fantova mlýna do prudkého protivětru z polí a rozhodujeme se, že si dáme ještě krátké ostré stoupání v Křeslicích a schováme se v lese.
Tempo se pozvolna stupňuje, přestáváme konverzovat a soustředíme se na výběh. Opět je dobrý. Vybušíme kopec bok po boku a spouštíme se opět úzkou cestou lesem zpět k Botiči. Lesní radovánky končí po pár set metrech další odbočkou, která nás vyvádí z pozvolna šeřícího se lesa na asfaltku. Znovu pořádně vydechuji. Jirka chytil dech a pobízí mě. Dupeme po silnici a zrychlujeme. Poslední kilák lesem běžíme ostře. Je to po dlouhé době poprvé, kdy jsme běželi citelně rychle. Cítím stehna, která dostala zabrat o víkendu, jinak je vše v pořádku. Equalony si neustále chválím, mám pocit, že s přibývajícími kilometry se jejich vlastnosti stále lepší.
Dobíháme na sídliště po 11 kilometrech parádního večerního běhání s průměrem 4:50 min/km.